Jaké máme zrakové vady?

Každý z nás už jistě slyšel o krátkozrakosti či dalekozrakosti, jak ale tyto vady vznikají? A je to skutečně „nemoc“, jak tomu někteří lidé říkají? V následujících řádcích se dozvíte, čím jsou tyto zrakové vady vlastně způsobeny.

Krátkozrakost je stav oka, kdy postižený vidí špatně do dálky a dobře do blízka. Odborné publikace ji podle výše dioptrií dělí na lehkou, střední a těžkou. Nejčastěji se začne projevovat začátkem puberty, může se ale také objevit již v raném dětství či s nástupem dospělosti. Příčinou je nejčastěji nadstandardní délka oka, která způsobí, že se paprsky dopadající do oka nesetkají na sítnici, ale před ní. Často bývá spojena s astigmatismem, o němž píšeme níže.

Krátkozrakost můžeme korigovat jednoohniskovými brýlovými čočkami či kontaktními čočkami.

Dalekozrakost je nejčastější oční vadou. Její příčina je přesně opačná než u krátkozrakosti, oko je v tomto případě kratší, než jepotřeba. Světelné paprsky se tedy nestřetávají na sítnici, ale za ní. Výhodou této vady je, že ji lidské oko dokáže částečně nebo dokonce úplně vykompenzovat činnosti oční čočky. Proto si mnozí dalekozrací lidé ani neuvědomují, že nějakou vadou zraku trpí. První obtíže pak zaznamenávají při práci na blízko, neboť oční čočka, jejíž funkcí je umožňovat nám dobré vidění na blízko, je přetížena (musí kompenzovat vadu na dálku a navíc zajišťovat vidění na blízko). Dalším typickým příznakem této vady jsou tzv. astenopické potíže, které způsobuje přepracovaný oční aparát. Jsou to nejčastěji bolesti hlavy v oblasti spánků, pálení a zarudnutí očí či rozmazané vidění do blízka. I dalekozrakost může být kombinována s astigmatismem.

Dalekozrakost korigujeme jednoohniskovými brýlovými čočkami či kontaktními čočkami.

Astigmatismus je rovněž zrakovou vadou, na rozdíl od předchozích dvou ale jeho příčina neleží v délce oka, ale v zakřivení rohovky. Rohovka je tkáň, která spolu se spojivkou kryje přední část oka. Zároveň je velmi důležitým prvkem v optickém systému oka. Aby celý tento systém fungoval správně (tedy byl bez vady), musí všechny jeho části splňovat určité parametry. Kromě délky oka, o které byla řeč výše, je nutné, aby rohovka měla správné, rovnoměrné zakřivení. Pokud jej ale nemá, vzniká vada zvaná astigmatismus. Astigmatismus se projevuje jak při pohledu na dálku, tak do blízka. Pacienti při vyšetření často udávají, že písmena vidí, ale jsou „neostrá, zdvojená, na šikmo, se stínem, s ocásky“ apod. Obvyklé je také zaměňování kulatých písmen, např. P a F či O a G. Astigmatismus se může objevovat zároveň s krátkozrakostí či dalekozrakostí nebo zcela samostatně.

Astigmatismus korigujeme torickými brýlovými skly a kontaktními čočkami.

Presbyopie je jedinou z očních vad, která je způsobena věkem a dříve či později postihne každého. Příčinou je stárnutí aparátu oční čočky, která postupně přestává být schopná umožňovat vidění do blízka. Proto knihy a další tiskoviny držíme dále od očí a natahujeme ruce. Běžný věk, kdy se tyto obtíže začínají projevovat, je kolem 40 let. Krátkozrací lidé odkládají při čtení brýle, neboť jejich vada na dálku jim kompenzuje vadu na čtení, naopak nekorigovaní dalekozrací lidé pociťují první obtíže ještě před 40 rokem.

Presbyopii lze korigovat různými způsoby. Je možné zvolit jednoohnisková brýlová skla, která pomohou při práci na blízko, či pracovní brýlové čočky, které umožní vidění jak na blízko, tak na tzv. střední vzdálenost (např. stolní PC). Další variantou jsou progresivní brýlové čočky, které zajistí vidění na všechny vzdálenosti. Rovněž je možné využít speciálních multifokálních kontaktních čoček.